jedu oběšený v tramvaji
kouřím na zahradě
chytám lelky
naprázdno mačkám krk a drnkám na tělo
peču sušenky, otírám zmoklé kotě
chodím sem a tam
zírám na obraz krvácející baletky
hledám správnou velikost pantoflí
krátím chmýří
potápím se do prázdna
a marně lapám po podobenství.
Lov na verš je už měsíce v plném proudu
a zatím se nelze než chlubit nabarvenou cizí trofejí
nikde žádný jinotaj
metonymie
ba ani nové slovo nekouká za keřem
vábničky přeslechnuté
pasti zaklapnuté do větví
návnada snědená
nejednou jsem v míření trefil své vlastní pozadí
jsem invazivní groteska dramatického střihu na scéně pomýlených představ a slov vyplněných ničím.
