úterý 19. ledna 2016

Proti proudu drhne

U levého ucha jsem si kus vyholil, asi tak dva centimetry, štvalo mě jak to roste přes uši. Vzniklo z toho super místo o který se zaprvý nemusím starat a zadruhý si na něj můžu ve chvílích nervozity sahat a za pár dní se o něj možná i škrábat.
Dneska jsem si udělal skvělý rizoto, prostě jen hromada zeleniny a rýže. Dluhy do školy mi zatím pod rukama nemizej. Zvažuju, že až dokopu semestr, přeruším na nějaký čas školu. Nevím jestli to udělám, ale nějak se v tom potácím a bylo by určitě lepší aspoň dodělat ty kredity a dát si pauzu. Uvidím, jsem nějak rozptýlen. V Brně se nic neděje, přichází mrazy, vzduch je suchý, všichni klejou jak o závod jaká je to po..xy.. zima. A mě je to fuk Určitě bych teď rád seděl s tebou v kavárně Neustadt, kde se nekouří a vztekal se, jaktože mě můj expozimetr v telefonu klame. Nojo. Filmek jsem ještě vyvolat nedal, překrývá se mi pracovní doba. Zítra bych si měl vymínit dopoledne pro provozní věci abych v pátek měl ten filmek vyvolanej u sebe, no né?
V pátek jsem dorazil k bílému králíkovi, kde byl B a P, tlachali jsme co se dělo a děje a já jim říkal jaký to byl parádní víkend a tak. Pak chtěl B do nějakého sport baru sednout si na konec zápasu amerického fotbalu a pak jsme sedli do Laundry, přetím jsem je ještě tahal na jídlo ke Karlovi, ale neuvědomil si, že už je půl jedenáctý. Tak nějak si všimli, že jsem to poněkud rozpohyboval jak jdeme sem a tam a jaký jsem měl víkend a že by asi taky měli něco vyvést haha. O půlnoci jsem je opustil v Laundry, P chtěla jet už v deset aby se vyspala, ale tak nějak se na B nemohla vynadívat. Příště už s nima nikam nepujdu. Nebo jen na chvíli. Sice jsme si potlachali solidně, ovšem zaprvé jsem mohl mít klidně o pivo míň a zadruhé se neustále oblizovali, takže jim asi nechám nějaký ten týden než se na sebe vynadívaj. 
Ostatně já taky nevím jak vypadáme, když s někým někde sedíme, žejo. Hah. 
Daří se mi zapisovat denní úděly do diáře Pocket Wasp ze Salé. Možná to nebylo nutné hledat, ale ten kluk,co nás prováděl po klinice se jmenuje Tadeáš a měli s ním na radiožurnále nějaký rozhovor. Možná skoro hlava celého hnutí, kdo ví. 
Už si hmatám k levému uchu, je to tam hezky holé a proti proudu trochu drhne,
Lepší než rovnák na vohejbák.

neděle 3. ledna 2016

Přichází neklid

Od slunovratu jsem nic nedělal. Najednou sedím u učení, běhám od čaje přes jablka na "analyzuj a proveď", hned následují staré deníky a Chłodnik litewski. Ani jsem se neuklidnil recykliteraturou a už jsem členem spolku pro lexikálně-sémantickou komplementaritu. 
Otevřel jsem omšelé koženkové pouzdro a vytáhl starý FED3. Ukrajinský dálkoměr bez expozimetru. Teď už má v sobě filmek a zbývá jen 13 stisků. Druhý Drtikol. 
Na zimni vycházce Julinčiným údolím jsem narazil na ceduli "Konec světa". Obec Popelov u Nebeské Rybné. Pár set metrů od Plačtivé skály, soutoku Zdobnice a Říčky.
Nový rok propochodoval bez prskavky, bez sněhu: V šest ráno nás bušením na okenice staré chalupy budí napitý 17ctiletý kamarád, co přijel na motorce.
Prý ho v okrese nenapadlo lepší místo, kde se na nový rok probudit.
Po letech se ozval starý přítel.
Chce zvěčnit moje psaní.