pondělí 17. září 2018

úterý 11. září 2018

Alpinský kras v barvě

Ještě než se, čtenářko, dovíš, do jakých barev 
se ve skonu srpna oblík' Triglavský národní park, 
užij malý text o prvních vrstvách povrchu. 
Slovinsko je premiant, hory si nemrví sjezdovkami 
(alespoň ne tak okatě) jako českej pepík, 
ani nedají po temenech jezdit kroskám 
jako doma ukrajinci, 
ani si nenechají bivakovat všude 
jako celý balkán 
a na rozdíl odjinud hory ještě mají,
sto let chráněný.
Bohinjský jezero zkus především v noci, 
ani přes den se totiž nikdo neodváží od břehu daleko, 
ačkoli v ledovcové vodě žádný 
charybdy ani skylly nenajdeš. 









 Kráčíš vzhůru květnatou bučinou, čtenáři, a ještě než přejdeš tisíc nahoru, vidíš, jak to v mrazu buky nebaví a jak vystrkují květy purpuru hořce, růžové bramboříky, modré oměje - ale i bílobílé, u jeleních jazyků dech tajíš. Poznáváš nesnáze alpských hrazenářů, lesníků, horalů.








Před dolinou Triglavských jezer procházíš jedním závrtem za druhým, v každém moře krásné kosodřeviny a škrapy. Celé stadiony škrapových polí v klinči mrazového zvětrávání na krasovém podloží. Na horní hranici lesa vítězí kupodivu modřín, dál, stále před mrazovou pouští, ve vyfoukávaných alpinských trávnících potkáváš orlíčky, prhy, pableny, lýkovce, bílé vlčí máky a protěže. Protěž, pro kterou se ve vánici, zavěšen v postroje, natahoval bodrý Asterix, když v Helvetii zachraňoval život otrávenému inspektorovi. Protěž, Plesnivec alpský, Leontopodium alpinum, Edelweiß. 







Brno, Vídeň, Bělák, Jesenice, Bohinjska Bistrica, Bohinsko jezero, Dom na komni, Dvojno jezero, Koča pri Triglavskih jezerih, Veliko jezero (v ledvicach), Zeleno jezero, Rjavo jezero, Jezero pod Vršacem, Zasavska koča, Malo špičje, Čez dol, Luknja, Trenta, Soča, Vršič, Kranjska gora.

Pro nebarevný cvaky se, čtenáři, mrkni SEM.