Na stole leží lahev šnapsu.
V bytě se netopí, jen vlna hryže, kdyby barevně, okrem.
Vyvětraná káva se hodí. Neumělý vizuál na zdech někam jistě patří. Nepatřičně.
Když nejsou cítit prsty i sluch se jaksi tenčí, potažmo úží.
Pronásledují mě mizerný sny.
Na stole stojí láhav šnapsu.
Mlčím lidem, kteří by měli slyšet.
Mluvím neslyšícím.
Pokaždé, když nakloním hlavu,
hraju si na poezii, která není.
Žádné komentáře:
Okomentovat