Vařím jak pominutej zdrhám z kouta do kouta
piju když nemám čtu nic
v barevným dnu ztrácím doufání
kolem projíždí šalina
masivní kovový slon s madly žeber a zajetým rytmem
zlá kletba jednoduchých vět
Aniž by hvězdy hasly a psi přestávali značit svý rajóny
šermujou polonazí mládenci stále na místě
jen v letmém pohybu plosek nohou
Zítra je premiéra se supr muzikou
na stole mám sloní hodinky pana Heideggera
přepínám v módech autopilota a sleduju dva blogy
neumím dávat
jen beru
Žádné komentáře:
Okomentovat