Na obrazovce se vznítil další trpaslík, pokrevní msta.
Přeloženým křídlem dveří fuka, ne pro nic za nic.
Ostentativně protřepu dlaň a ukazovák zanořím do teorie
(kořenových čistíren)
V mých spodních patrech
a neříkejme tomu hnedka peklo
uchytil se malý hlevík
pár let po něm osmělená pionýrská dřeň
remíz je na světě.
Dva vikýře protější strany ulice
(můj dozor v noci)
už se zase naklánějí
za moment hýbnou veřejemi
a usnu
to bude další nezaplacená pokuta
další melancholická radost,
člověk...
Prostota písní: kachonové šmé
Do nebe? Po kolenou.
Už se bojím i škrtnout sirkou.
Třeba kolem projde trpaslík
a jeho čepice bude propálena.
úterý 29. listopadu 2016
sobota 26. listopadu 2016
Transakční časy
Modrou určitě vymysleli v améru, jistě ne na zeleným vandru: myslivec na ambónu.
Zrovna když jsme si vedli v tlaku lečí, uhasla muflonka.
Chvíli na to už jen čtyřiadvacet černý plus liška s ohonem do pravého úhlu.
17. prosince si přečtem pár slovíček v kupé.
Stejně jako všude kobercové nálety sekvencí: zápřah splavený v horizont.
Podléhám slovu.
Vtípky černých výložek, komorník a komoří, pachtýř a propachtovatel.
Není tady próza čtenáři, v tahu je povídání.
nejen sekaná ale i bitá
v úplnost: Žitá. Především žitá je ponornost odborné přípravy
čtení jízdních řádů, transakční časy a jmenujme do adonaj.
Zrovna když jsme si vedli v tlaku lečí, uhasla muflonka.
Chvíli na to už jen čtyřiadvacet černý plus liška s ohonem do pravého úhlu.
17. prosince si přečtem pár slovíček v kupé.
Stejně jako všude kobercové nálety sekvencí: zápřah splavený v horizont.
Podléhám slovu.
Vtípky černých výložek, komorník a komoří, pachtýř a propachtovatel.
Není tady próza čtenáři, v tahu je povídání.
nejen sekaná ale i bitá
v úplnost: Žitá. Především žitá je ponornost odborné přípravy
čtení jízdních řádů, transakční časy a jmenujme do adonaj.
středa 23. listopadu 2016
Promáčknutý kruh
Od sedmi hltá plochou moudrost: komu kolik a žádný proč. Sama v generačním oblečení.
Nerozumí generaci jen regeneraci a regresi.
V prospěchu stříbrný lem a lemování.
Pas a pasování.
Po dvanácti letech odešel batoh, po deseti mýdlo.
Její lhůta nezahálí. V mezerách posunuje hrázemi dnů, týdnů.
---
Každá minuta se počítá, vteřina!
A přese všechno hra. Vysoké. Nízké.
Přeškrnuté rovnici přerostlá skutečnost.
O hráze dnů roztřískaná v rozum.
Provrtané luxusní dřevo rozmařilým broukem.
Východoindický palisandr, makasarský eben.
Objektiv uzavřený v promáčknutý kruh.
Fanfáry do prázdna.
Nerozumí generaci jen regeneraci a regresi.
V prospěchu stříbrný lem a lemování.
Pas a pasování.
Po dvanácti letech odešel batoh, po deseti mýdlo.
Její lhůta nezahálí. V mezerách posunuje hrázemi dnů, týdnů.
---
Každá minuta se počítá, vteřina!
A přese všechno hra. Vysoké. Nízké.
Přeškrnuté rovnici přerostlá skutečnost.
O hráze dnů roztřískaná v rozum.
Provrtané luxusní dřevo rozmařilým broukem.
Východoindický palisandr, makasarský eben.
Objektiv uzavřený v promáčknutý kruh.
Fanfáry do prázdna.
pondělí 21. listopadu 2016
Znáš to
Krumpáč ve hlíně, jak se mu daří?
Ani nezkouší mluvit, je prostředkem.
Krumpáč workoholik hlavou v písku, jako pštros.
Puštěn na let, bez zavazadla odmítne občerstevní, jen tak.
Krumpáč při nepohodlí, rypákem obnažené dějiny.
Nápravné zařízení, přespříliš napětí v hlavě přesně to.
Právě krumpáč obelstěn, polostěn, šestistěn, prostřen.
Pološkubáním v cizí pevnosti beton, na vzdálenost.
Krumpáč namátkou, nikoli dobrovolně, pózami prozřele.
Znáš to, čtenáři.
Ani nezkouší mluvit, je prostředkem.
Krumpáč workoholik hlavou v písku, jako pštros.
Puštěn na let, bez zavazadla odmítne občerstevní, jen tak.
Krumpáč při nepohodlí, rypákem obnažené dějiny.
Nápravné zařízení, přespříliš napětí v hlavě přesně to.
Právě krumpáč obelstěn, polostěn, šestistěn, prostřen.
Pološkubáním v cizí pevnosti beton, na vzdálenost.
Krumpáč namátkou, nikoli dobrovolně, pózami prozřele.
Znáš to, čtenáři.
pátek 18. listopadu 2016
Pandořino štokrle
Pixies na výročí revoluce odehráli v Karlíně přes dvacet písní. Viděl jsem je stejně dobře, jako soudruh Szydlo. Z průjezdu se stala garáž, z minuty kompot a útlou obálkou mi do pokoje nabízí podanou ruku vyzáblé africké dítě. Kunderův žert úsměvem přimrzá, ostatně počasí se mírní jen na chvíli. Dovezu drátky a parkety se po nich projdou, zlobí nás plyn a spousta práce.
Dnes vím co jsou minusky, co verzálky, co kapitálky a kdo nabízí koťata černá jako saze.
V Holicích jsme zabouchli vrata, ozvěny se nezbavím, hrob oněměl.
Už nutně započal čas mrskání, především sebe. Desítky kreditů se ženou uhrančivou setrvačností vstříc polovině února, kdy mód autopilota ani omylem nevypnu.
Chci spát a místo toho jen přibírám, abych nepřebral.
Než se na mě začal zubit hipstr Blažek, užíval jsem důstojnosti Pithartovy.
Praha je závratná.
Pandořino štokrle.
Dnes vím co jsou minusky, co verzálky, co kapitálky a kdo nabízí koťata černá jako saze.
V Holicích jsme zabouchli vrata, ozvěny se nezbavím, hrob oněměl.
Už nutně započal čas mrskání, především sebe. Desítky kreditů se ženou uhrančivou setrvačností vstříc polovině února, kdy mód autopilota ani omylem nevypnu.
Chci spát a místo toho jen přibírám, abych nepřebral.
Než se na mě začal zubit hipstr Blažek, užíval jsem důstojnosti Pithartovy.
Praha je závratná.
Pandořino štokrle.
středa 2. listopadu 2016
Protože prozřetelnost
V podhradí Orlických hor se klube ropák roku, dekády. Plačtivá skála se nedopláče geologických slz, smutkem či štěstím zatím není jasné. V útrobách přehrady jsou česla zadušena dřívím za kůží zetlelých ryb. Jako horník ve sprše nabírám sajrajt z plna videl a sním o duševní potopě.
Robejšek i Cílek obsazují pozice avantgardně vybledlého ústavu.
Příští rok vstoupím do oborových odborů a překreslím politickou mapu krajina vs. les.
Klidně po trupech.
Krvavou stopou vláčí město své svědomí po ulicích.
Plynovým kotlem se dělíme o protiváhu chladu s nebesy napůl.
Za Stránskou skálou pak celý pahor zbytků, už ho ani nepoznáš.
Co na to Jan Tleskač? pan Patizon ?
Zatímco kdesi na Slovensku dýně týrají mého bratra, já sním o sestře od Jáchyma Topola.
Mých pět bratrů, devět sester, čtrnáct těl a jedna duše. Dlouho jsem nedomluvil rybízům v odrostu a nezaslechl děti lísek v norách myší. Především protože prozřetelnost.
Robejšek i Cílek obsazují pozice avantgardně vybledlého ústavu.
Příští rok vstoupím do oborových odborů a překreslím politickou mapu krajina vs. les.
Klidně po trupech.
Krvavou stopou vláčí město své svědomí po ulicích.
Plynovým kotlem se dělíme o protiváhu chladu s nebesy napůl.
Za Stránskou skálou pak celý pahor zbytků, už ho ani nepoznáš.
Co na to Jan Tleskač? pan Patizon ?
Zatímco kdesi na Slovensku dýně týrají mého bratra, já sním o sestře od Jáchyma Topola.
Mých pět bratrů, devět sester, čtrnáct těl a jedna duše. Dlouho jsem nedomluvil rybízům v odrostu a nezaslechl děti lísek v norách myší. Především protože prozřetelnost.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)