Pomlčka

Ze vstupních dveří proudí moře kol – cyklospeciality na Václavské končí a země se chvěje. Je to v pořádku, přeci co je bez chvění není pevné a jsi-li bez rozporů, jsi bez možností, pravil Vladimír Holan. A když už jsme u něj, vzpomeňme na jeden polský překlad:

W domach znużonych nóg
jest najwięcej schodów.
W domach bezwładnych rąk
nie ma poręczy.
W domach oślepłych oczu
jest najwięcej światła.
W domach bijących serc
ściany są z betonu.
W domach umierania
na parterze jest knajpa.


_


Tuřanskou sokolovnu prosvětluje ospalé dopoledne. Všichni odpotáceli svá vláčná a připitá tělesa kamsi do pelechů. Parket je uklizen, bar páchne rozlitým pivem už jen docela trošku. Úhlopříčně jdu pod sokolskou klenbou, pod nohama mi to vrže. Usedám na třetí schod k pódiu potaženému jekorem. Ještě netuším, že za dva roky svoje společenský boty nechám na sloupku od plotu u Merhautovy 140.
Krátce po dosednutí se odvracím od světla směrem ke dveřím. Co ta pomlčka ve tváři?

Svoboda od něčeho

Do kterého národa se to převtělím? Norrlands? Södermanlands-Nerikes?
Uppsala je ještě daleko, ale už teď mi dýše za krk šedým ránem.
A já čekám ve frontě na jakousi předpotopní elektroniku, když v tom mě někdo předběhne.
Není to nikdo z Indie třicátých let ani z Terezína, Ráchel, Ester?
Z krabice ven nemyslím, ale rovnou se mýlím. Slunko mi načuhuje do rukávů a z dlouhýho mlčení se probouzím jako zpitomělý hraboš. Zavřít oči, vjem se mi zvíří do tvaru zhulenýho kaleidoskopu. Plně rekurzivní zdání přebírá kontrolu a století české biologie útočí na komoru:

Zakladatel české dermatovenerologie, František Šamberger zamhouří obočím, fyziolog František Mareš přisadí cvikr a Josef Velenovský, vitalista starší školy, schová názornou ukázku kamsi do hlubin kabátu. Záření nebo život? Eugenika a člověk v zrcadle dědičnosti ti zavane kolem uší a ještě než ti uhrane Emanuel Rádl svou morfologicko-strukturální biologickou teorií, čteš učení o zárodečné plasmě, o homologiích, přístupu silně antivirchowianském i spojující naturfilosofii. Jak by se asi tvářil Jean-Baptiste Lamarck při vědomí, kam seaž se studium adaptací a biologických forem posunulo? Věděl Trofim Děnisovič Lysenko, že ho dějiny na tuty neosvobodí, stejně jako si to myslel jeho ideologický bratr, soudruh, Fidel Alejandro Castro Ruz? 
Otáčíš stránku dnešních dějin, když v tom houbové apresorium zavadí o systémy CRISPR-Cas. Rostlinná imunita napínaná systémově indukovanou rezistencí.
Imunita? Svoboda od něčeho!