Hector "the Convector"

 Poslouchám Marca Birkense, jak káže o nedostatku vody, fyzikálních a ekologických limitech a mizejících zásobách na pozadí červenomodrých globálních modelů. Maria Helena Ramos zase předává žezlo Alberto Viglionemu, za hlasitýho potlesku nejsilnější geofyzikální sekce, tři patra pod nimi se na podiu mihne Katri Raukinen a mluví o proměnách zakalené vody jednoho z tisíce finských jezer. Vašek na mě zapomene, Uweho nepustím ke slovu a nad přednáškou Pauline o variabilitě obsahu stabilních izotopů v dešti už ani nedutáme já, Hatice, Laura, Louise?, Ilja ani Michal řečený Jeníček. Felipe Savedra nám pro změnu poví, co se stane s dusíkem, když po suchu zaprší. Fluš! A já si říkám, jaký by to bylo v lese, třeba na Červíku, pošle-li mi Filip data z nejstaršího povodí v českých zemích. Těžko bych zapomínal i na přítomnýho Markuse Weilera, Johna Koestela, Jirku Šimůnka, kumpány z Cell pressu, Matthiase Beyera, nebo na Alenu Bartošovou z SMHI či Míru Bauera z CTU.
Čtenáři, na akci je nesnesitelných 14 tisíc lidí a elév se tu snadno ztratí, jak naschlá slámka v bazénu čističky odpadních vod v Modřicích, kam svoje šťávy posílá celý Brno.
A já si říkám... nehodit prehistorickou hydrologii lesa za hlavu a vnořit se do algoritmů? Nakousnout stabilní izotop O18, deuterium...nebo se potopit do literatury a vykvasit obstojný revjů, komentář... nasát nový prostředí a vypálit obchodníkovi rybník!

Na úbočí

Čitálko čintálová,
schovám se do slov jako do domečku. Mít čmajru vracím se jako cyklická liška do končin, kde život začíná a nakončí a přiznám to.
Z vnitřností instruktorskýho kurzu na mě bafl noční třas, šest týdnů nepití a nečuzení a nečumění do blba a pěkná nálož na přední packy. Jak jsem se ale dostal ze spárů zdraví, navštívil jsem do rána dvojhospodu na Traubově. Kája s Kryštofem ze mě vytahali i co jsem nechtěl a to jsem tu udici hodil sám. Juj!
Člověk nakonec zmoudří až ve chvíli, kdy mu to k ničemu není.
Je mrazivý pátý duben léta 2023. Z Uppsaly na mě z hrobu mává Anders Celsius společně s Karlem Linnéem a studentskými spolky Södermanlands-Nerikes nebo Östgöta.
Moje milovaná bejby! Prohlížím si fotky z Islandu 2017 a připadá mi to jako pravěk, spokojenej mladej čahoun bez tušení o emoční inteligenci. Mrazová krajina, fjordy, bříza trpasličí... srázy.
Když se nad tím zamyslím zatím, co probírám suché stonky pažitky, v hlavě jsem Na úbočí vlastně pořád.