Vesnický průvan křeše dveřmi
plyšová opice už léta civí z výklenku
kráva
hovořím v úsečkách a
ještě jsem nezapomněl jak napsat báseň
ale mám dlouhé nohy
a okolí víc barev než jde obejmout
kocouři neřeknou jak
ani břízy proč
v rovinách u Ředic
jezdím se topit na vypuštěný Blažkovec
sbírám purpurové mirabélie
je letní odpoledne a do roka a dne
ho nebudu mít v paměti
ta chuť a barva
nenamíchám ji
nesestrojím křivé úsečky
jen spánkem setnu další den
a probudím se v kratších nohách
za dozoru krávy
a pantů křesadel
Žádné komentáře:
Okomentovat