Týdnem na pastvině

Jsem dokvačil dom a hned s Kryštofem dva Michaly a Jakuba s Džaninou a Dizzy s Vandou.
Pletla drátěné stromky.
Po krátké hádce jsem kulturní čtrnáctideník šel číst do Quattra a připojil se ob hodinu.
Před domem dětí pak se sborem z hor nad ránem zpěv tak vnitřní.

Zvony zvoní každou celou
tiše klapou boží mlýny
všude kolem straší stíny
těch, které už nesemelou
Vzpomínám na Dajakovy verše, vypíchnu si:

Takýto dážď

Otvorený mám po krk vody.

Bezhlavo skúšam klobúky.

Uličky vyžehlené na puky,

nikto v nich dobre nepochodí,

v mestečku s dúhou na krivo - - -

Chcem si dnes (celým telom) siahnuť na život.

------

Cítil jsem, jak se mi jedna strana vědomí nápadně vzdouvá. Je mi dobře.