Vůbec nevím kam se poděla moje radost ze psaní.
Psaní do neznáma, kam se jednou za čas podívám zahulákám do elektronický vrby a jdu o dům dál.
Je mně dobře a trnu nad jarem, které co vidět přichází.
Čtu Mapu Anny od Marka Šindelky.
A je to strhující.
Je lepší žít příběhy, které si nepamatuju nebo pamatovat příběhy, které jsem neprožil?
Dělám brilnatní brokolicovou polívku a vůbec to s tím vařením teď stojí za to.
Vím co bude a nemám tak prostor pro další myšlení.
Fotím na FED3 už tam mám černobílý film až se dostanu ke skenu, pošlu i pár barev.
V lazebníku odprášených zítřků leží pomatená myš.
Tentokrát ji z toho kbelíku pustím.
neboli
Zákrutou svědomí nahmátnu pavouka, už se nevzpouzí
A taky už se několik pátků chystám do nějaké prózy, ale nejdřív číst, pak režim
a pak snad někdy i to třetí
jestli mi ovšem mezitím do cesty neskočí něco jinýho
třeba divadlo
Žádné komentáře:
Okomentovat