úterý 15. června 2021

Meziřádkem

Bejt pedel ženská, čtenáři, chechtám se do loken a potutelně mrkám rektorce na záda.
Ale nejsem a tak žadoním o milost než tělesnou.
Je už tma, za chvíli se zavírá univerzita a já jdu útočnou chodbou zcela sám.
Nerad bych tu strávil celý život, ale v mezidobí moje plosky nohou přeci jen vypouštějí drobné kořínky, které jednou závratně zbytní – stanou se mi osudem.
Už nejsem mladej soplák, co se drápe na maják jak umí. Od čerstvých studentů mě dělí půl druhé dekády a vlastně toho už moc společnýho nemáme. Blíž se vidím kantorovi dendrologie nebo dělníkovi, co celý den leze po střeše a sloupává letitou měděnou krytinu.
První červencovou dekádu balím kramle a hurá na PŠL.
Jak se má asi můj deník, čtenářko, ty víš, co jsem ti nechal mezi řádkem.

čtvrtek 10. června 2021

Psí sny

Snídám už zase u stolu, jako spořádanej občan, vobčane.
Pustím u toho z venku kocoura, na šíji čtyři tuze napitý klíšťata. Á pracovala jistě až do dvou, kávu si vychutnám sám, černý jako tér. Krátce na to (mám nový kolo) v práci pouštím syntetický bíty do uší a je to zvířecí. Zvíře jménem podzim a jejich Psí sny.
Být znova zamilovaný, to je tak hezký.
Zkoušel jsem si psát deník, stálo za to mu podlehnout, mezítím jsem trochu nadleh'.
Skoro jsem uvěřil, že to po čem pátrám není víc než jen mý zbožný přání.
Jaký jsou vůbec dobrý důvody mít děti.
Jsou vůbec nějaký?
Terka Petruželka říká, že pouze má-li v sobě člověk tolik lásky, že ji musí rozlít kolem jak povodeň neubranitelně podmanivá.
Po docela dlouhý době jsem shodil kníra a strčil hlavu do sekačky v kabinetu holičů.
Ostříhala mě jakási Anet, hle. Byla to ostřílená umělkyně s dlouhýma copánkama, která bydlela na ubytovně u věznice Bory, když ten kolotoč začal. A říkala mi o nějakým dokumentu z Ostravy z devadesátých let, kde pro opilce nemohli najít střízlivýho týpka. Region razovity.
Čtenáři, právě dnes je korona v hajzlu, říkajíc tak prohrává na plný čáře.
Čtenářko, ty zase víš, že řemeslo má zlatý dno, ale posraný víko a že spěchá toliko hovado.
Senát, kolégium.
Kde se probudím, až otevřu oči, příště? A co se děje v novým, zbrusu, mokřadu na lokalitě Chotáry?