Dlouho jsem ti neřekl, žádnej fór, čtenáři.
Tak se podrž. Anebo ještě ne.
Určitě o mně víš víc, než bys chtěl a vidíš to. Už se zas řítí fialové špageti. (měkký ý naschvál)
Kaštanový rájec. A angrešt.
(Mnoho okru namíchati)
Jen aby bylo mezi náma jasno... když řeknu mateřská školka myslím totok.
Vždycky jsem měl nejraději kurýra. (Courier)
Takže se skoro rozplývám, he.
Čtenáři abys věděl nepoužívám smajlíky protože je to jako dát do čaje sůl místo medu jestli mi rozumíš. Mluvit. Ale můžu ti říct, když si vzpomenu na včerejší klepání koberců nad ránem, musím se řehnit.
A jsme u toho fóru.
Ještě ne.
A taky, že bych ti chtěl říct všecko, co jsem doposud neřek.
Chápeš.
Teď ten fór, naživo ho říkám skoro v afektu:
Soňa říká, že se jmenuju Petr
Žádné komentáře:
Okomentovat