Jmenuju se Malacus Quai

Nelze si pochlebovat. Nejde být na motoru.
Začínat záporem je nepřístojný. Nevyhnutelnost.
Je tady postřelený kus holuba, jakýsi zápisník z předminulého roku
A všude ořechy.

Už zase pitvám vlastní zátočinku. A dost opakování.
Nějaká zapečená jablka s rajským a brusinkou.
Třetí den Movemberu, dost možná bez kníru. Ale zato i bez kouře a pitího
V podzámčí je zatím ticho, ovšem svět už se prohýbá, kývá, padá ze své kuří nožky, stále neví ke komu se obrátit jestli Ivanovi nebo lesu čelem nebo zády a zda.

Jmenuju se Malacus Quai. Sedím po studovnách a právě text je mi žitím.
Sedím prochlazen někde u kaluže a stín mrtvého koně už se nepohne.

Nade mnou se prohání litinová mračna a vítr hladoví.