Kde se tak vláčíš se svou lodí?

Nazdar čtenáři.

Ráno se uvidí. Nad vším visí viselec.
Jsem tam, kde cítím domov z každé zdi. Pevný bod. Pevný.

V autobuse jsem potkal mladíka jedoucího na taneční.
Prsty bubnoval na opěradlo, jsem si jistý, že naprázdno cvičil na klavír.

Toulám se po LDF a hledám indicii. Jediná Terezka získala stipendium
Klimatické charakteristiky, výběrový les, geomorfologie Rychnovska, vliv rodu Melolontha v agronomii...
Čím asi naplním svou závěrečnou práci?

Sedím u Kimlů, s Kryštofem po letech u kulečníku a Jameson mě hřeje.
Cítím vděk.

Neplatím nájem včas, to ale nevadí.
Byt je plný recykliteratury a dumpsterdiving se nedaří.
Sním o brokolicích, rajčatech a jarní cibulce.

Odříkaného chleba největší krajíc.
Co se stane, když se vrátím na FSS k Humenv?

A co ráno?
...přidám vlastní:

Kde se tak vláčíš se svou lodí?
přichází potopa, nemilé
dny jsou jen perpetum mobile
v pěně dnů každý nepochodí.