Nejsi prokletá?
opatrně ohmatáváš stále méně zřetelný svět
a taky tě ubývá, není divu
kosti ohlodaných bříz
jehly drenážních per
za hladovým suknem dušné mraky
Usilovným nasloucháním tušíš
nakonec skončíš jako šedivý panák
v rohu podchodu za automatem
tlachající do zdi
O trajektorii víš
je zúžená rozšířenou realitou,
najdeš?
Rozhřešení je možná vepsané
v modrých pruzích na peřině
možná mezi nimi
Pak se ozve křupnutí
křehké rudé pečeti
blouznění bude k ničemu
na dně žaludku klíče
zpozorníš jako tolikrát
nejsi-li prokletá
Žádné komentáře:
Okomentovat