Slova plný samozřejmostí. Už se ničemu nevidím.
Čekají na mě zvířátka. Vycpaný, desítky ptáků, savců, ryb...
Premiéru jsem čekal poněkud silnější a nejvíc mě asi potěšila Jana H.
Říkal jsem si, že stále ještě dlí na Havaji. Byla plná slunce.
U Dřeváka mě Martini přemlouval ať se vykousnu s Lukem. Marnost.
Bylo toho nějak moc a možná jsem někoho naštval svou podobrazností.
Dost možná to bylo Honzou, jenž mi nevyšel vstříc ani o krok, s hubou okecanou.
Jinak všechny předpoklady ke spokojenosti, stejně mi to nějak nedošlo.
Vedoucí byl stále připitej a chtěl bych mu to věřit.
Vracím se k zaneprázděnostem školním...
Co pro vítězství udělat můžeš, to pro vítězství udělat musíš.
Žádné komentáře:
Okomentovat