Včera byl majáles,od božího rána jsme seděli pod stánkem kreslili křídou po betonu brněnského výstaviště.
Všechny cesty vedou do proFIdivadla.
Popoletený Pančo byl na dvou místech najednou: Hlavní vstup a pavilon É. Jako u opic. Než jsme ho našli měl litr vína v sobě, Hanka z něj byla samozřejmě uplně rozvařená.
A pak celý den focení lidí s blbinama, žertovných fernetových dotazníků a malůvek. Potkali jsme vojenského protějška naší vedoucí PR teamu. S hodností kapitána a pastelkou v ruce se moc nepředvedl, aspoň že byl oholen. Šíra dovnitř plakal u stánku ISC. Potkal jsem slečnu Rykrovou. Jamáci si vyrazili trsat a večer popít s Klusem.
Hlavně že jsme měli náš milovaný banner. Večer jsem s ubalenýma cígama pro holky šel na pár písní fiXy a vrátil jsem se pár let zpátky. Kolem prošla Nikol Linhart, povolil jsem jí dva pávy. Hráli samurajský meče, komik lobotomik, stereoid a zapadá hipík.
Tak mě napadá že tu zapadá hipík. Kouzelný.
Zastavil se taky Zdenál a domlouvali jsme s Jíťou volejbal na kraví hoře.
Šla kolem taky Terezka Fousková, která mírně navzdory doslova zářila. Na cestě z Jundrova jsme zjistili že je banner v tahu. Našel jsem ho v batohu náhodného VUT kořaly a patrně mu tak zachránil život.
Banneru.
I klukovi, koupil jsem mu pivo.
Když jsme vyskočili z tramvaje na šilingráku, Janka běžela z kopce do zákoutí zatímco já se za ní belhal se stojanem. Držela ten proklatý banner nad hlavou jako žezlo boží a vesele pištěla.
"Mrdá mi v hlavě, mrdá mi v hlavě, mrdá mi v hlavě..."
Na další cestě jsme potkali spolubydlící, má čerstvě po maturitě.
Donesli jsme do Naproti Mácovi nějaký kontraband, no úplné hašišácké doupě.
Doma nikdo nebyl a klíče jsem neměl tak jsem šel nadhánět Jena.
Zastavil jsem se na Tenise v Lužánkách za Jířím, Jankou a Havlem. Je to tam prima.
Honza už kvačil do Krytu, dal jsem si kebab a asi posté ten den vychrchlal trochu hnusu na zem.
V Krytu byla krom Lízy a nějaké mladé dámy taky Irena, kterou jsem neznal.
Prý mě dlabala pohledem, ale já slyšel jen jak hovoří o logopedii a znakové řeči.
Půlkovým rozjezdem jsme potkali zase Terez Fouskovou co se vracela se zákulisní vstupenkou z Majálesu.
Blaze jsem usínal s neblahou představou jak asi za tři hodiny vstanu na jatka.
Naštěstí jsem nemusel.
Bezdomovci totiž nekradou.
Žádné komentáře:
Okomentovat