Skáčeš z kamene na kámen, čtenáři, Svratkou, gotickou krajinou Předklášteří, kde král železný a zlatý nechal se zemí srovnat hrad. Když smýkneš nohou do vody, zatřpytí se akvamarín, slída nebes, a jako Jiří Bulis v Seifertově podání zapomeneš znovu popadnout dech. Nejen pro toho ledňáčka.
Nejohroženější surovinou dneška jsou přeci naplavené písky v údolích niv. Až je všechny zabetonujete, co pak?
Taková tma, jako bys tady nikdy nebyla.
Otázka na skalp a na knír, kdo dřív?
Tvůj osobní rek (hvízdá hejno sýkorek) se vrátí z Vídně a nikdy už nezůstane v míru popatřen do očí o něco výš.
Nicméně.
Obroční scuk v Popelíně je na spadnutí, čtenářko.
Budete cvrnkat kuličky mezi koňskými koblihami, toulat se krajinou, nad ránem šeptat poloslepé verše a v noci je křídou tesat do silnic.
Se těš.
Žádné komentáře:
Okomentovat