Sepp Sprenger nastartuje traktůrek, zoubky jako z partesu. Letos sklidil stovky tun jablek a Evropa má zase co jíst. Sepp si mne ruce, v ledovcovým údolí Jižního Tyrolska, kde německá kultura hraje prim a pinktlich je přes míru.
O dny později se smráká, svištím autostradou přes Bolzano na Brennerský průsmyk, kam Mussolini nadupal s armádou při prvním pokusu Němeska o anšlus a ukazovákem pohrozil Hitlerovi nene!
Tohle Jižní Tyrolsko vzala Rakousku mírová smlouva ze Saint Germain v roce 1919 a já tudy jezdím po dálnici. Vždyť tudy kráčely dějiny !
Jdu šestým patrem a ťukám na dveře se jmenovkou a sluníčkem mladé matikářky.
Stanovili jí proděkankou a je cítit novotou, má ostrý nos, věčný úsměv a suverénní je jak spojený státy. Kňourá, že se jí do rozhovoru (do fakultních novin) nechce, ale já jí trefim.
Už příští podzim budu strkat hlavu do země, za zády vývrat, a číhat, jak se nám to vsakuje.
Bodový element mikroreliéfu. Jeník se na mě zubí a pujčuje mi půllitr, jdu s ním za děkanem, ten mi natočí plný a já rozfotím ve čtvrthodině celý film.
Jednou se probudím jako doktor.
Žádné komentáře:
Okomentovat