To, že umíš běhat, čtenářko, neznamená, že běhat chodíš.
Budoucí léto má minulé ozvěny již dnes: Španělské hory, Chorvatský výběrný les, Ukrajinské poloniny, Gdaňské přístavy, horizonty Budapešti, pendlování Hradec/Brno.
Zrovna včera jsem se dozvěděl, kde roste Quercus ilex a kde Pinus pinea. Určitě ne v čárách zatopených ploch a objemů, dá rozum. Už vůbec ne na horní hranici lesa.
Pokračuju v seriálu všech dob The Wire jehož autor David Simon v současnosti boduje se znamenitou -zatím- jednosériovkou The Deuce.
Zarytýho čtenáře nepřekvapí čtecí čelendže z databáze knih, který jsou vpravdě k ničemu. Schválně, je lepší číst mizérii než nečíst vůbec? Sto roků samoty, Muž bez vlastností, Královský vozataj !
Jak to tak vidím, polární záře se nejspíš pro kvantum světelnýho smogu nad Hercynskou podprovincii, natož do mého milého Panonika horkotěžko vměstná.
Každý čtvrtek jsem to ale já, kdo po čtvrté ranní fackuje budík, že noc je ta tam.
Vidět mě Inka, tichým hlasem mě pošťouchne z unavený setrvačnosti vlastního psaní.
Žádné komentáře:
Okomentovat